Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zbraslavská 8sma

22. 10. 2010

 

Poslední závod sezony a druhý říjnový víkend… Očekávání jsem měl velké, ostatně i ostatní ode mě očekávali mnoho. Pro mě doposud neznámý závod v pěkném prostředí zbraslavské louky.

 Trasu závodu jsem si jel projet ve čtvrtek. V mobilu jsem si nalistoval mapy.cz a vyrazil. Na novém bajku to odsýpalo úplně samo. Cestu do Zbraslavi znám téměř tak, že bych tam dojel poslepu. Přejel jsem most Závodu míru a na náměstí s cukrárnou se dal doleva. Tam na mě čekal výživný stoupák, který ale zvládám jen s trochu zvednutou tepovkou. Po krátkém zakufrování už ale nacházím ulici Nad Kamínkou. Jedu kolem tenisových kurtů a vjíždím na tamní louku. Zhruba si projíždím trať, kterou sosám z displeje svého mobilu. Projedu si asi 2x přibližnou podobu tratě, mám alespoň hrubou představu, jak to bude vypadat. Asi hodinku se ještě potuluji po okolí a blbnu na místních singlech, kde se nejednou téměř rozsekávám.

 Den D! Vstávám do slunečného rána a jsem příjemně natěšen na závod. Poskromnu balím věci, píšu upřesňující SMS Stývovi a vyrážím. Samozřejmostí je doprovod týmu ve složení s mamkou, Jirkou a dobrou náladou spolu s odhodláním :-). Jirku naviguji na místo startu – sice jsem tam byl před třemi dny, ale že bych si to moc pamatoval… to se říci nedá. Pomáhá mi množství aut s koly na střeše. Ha! Míjíme tenisové kurty! Jsme zde! Vystupuji z auta a už si sundavám budnu, páč je opravdu teplo.

 Kolo je ze střechy dole a spolu s rodinkou mířím ke stanu s registrací. Jsem v kategorii Naděje a jsem zvědavý na onu trať. Jedu po cestě uprostřed louky, objíždím mlíko a fí dolů z kopečka. Překvapuje mě náhlý kopeček a tak řadím o čtyři výše. Nahoře je mírná levá a nájezd na rozbořený podklad – vypadá to, jak kdyby se tudy prohnalo stádo divokých prasat. Reba s přehledem vybírá větší část drncáků. Šlapu ze sedla a jedu necelých 30. Levá, křoví, náhle pravá! Jau! Končím v křoví! Během 5-ti sekund však opět čtu stopu. Zase drncáky, sjezd a technické esíčko kolem hromady hlíny. Po levé straně je obávaný kopec – pro někoho výběh. Vyjíždím to s přehledem a to už mám před sebou jen mírný stoupák a zkopec až do cíle. Trať si projíždím ještě 2x, abych si uměl představit přesnou délku závodu. Při dojezdu do prostoru startu/cíle si odkládám návleky, spolu s bundičkou, prptože se teploty vyšplhaly na neuvěřitelné hodnoty přes 22°C.

 Se Stývem, který přijel asi půl hodiny po mě diskutujeme o trati a i o možné strategii. S Jirkou jsem byl už domluven, že do úvodního sjezdu musím najet na první figuře, abych si mohl nadiktovat tempo. Při probírání závodní strategie jsme úplně přeslechli, že se start sloučí a pojedeme s dalšími asi dvěmi kategoriemi.

 Již před startem jsem si všiml „nebezpečného“ týpka z mojí kategorie. Vypadal celkem nadupaně a tak jsem si nemohl dovolit nedodržet stanovenou strategii. Den před závodem jsem si trénoval starty na novém kole. Z nedostatku času jsem vyzkoušel jen pět startů, z toho se mi jen 2 povedly – hehe. Vidina posledního závodu sezony a myslím si, že i zaslouženého volna mě nabudila neskutečným způsobem. Máme první lajnu! 3…2…1…START! První šlápnutí, a naklapnutí – nepovedlo se. Druhé také ne! Třetí taky ne! Ku*va, pr*el, šlapu na jednu nohu a předjíždí mě celá lajna. Držím si klidnou hlavu, na sekundu jukám dolů, KLAP „Hurá, je tam“ Řadím o dva níž a ze sedla se vrhám vpřed jako Will Smith ve stíhačce ve filmu Den nezávislosti po mimozemských bytostech.  Sram spolu s bowdeny Jagwire řadí excelentně! Všechny jsem předjel a už zbývá asi jen 15m abych předjel obávaného soupeře. Jedu přes 40Km/h a hop před něj! Na poslední chvíli jsem se tam vetřel a ani loket jsem nepotřeboval. Stýv, který viděl celou událost ze zadní pozice říkal, že to bylo na centimetr těsný, Jirka z pozice fanouška jen potvrdil a pochválil mě za hezký kousek.

 Sjezdík jedu na hraně, řadím na střední placku a ze sedla bejčim na vrcholek krátkého výjezdu. Přes drncáky jedu jak po asfaltu. Ošklivá pravá, ze sedla, řadím a jedu za svým cílem. Otáčím se, protože za sebou nikoho neslyším. Překvapilo mě, že jsem měl k dobru takových 10 – 15 sek.! Sjíždím opět hranu k esíčku pod obávaný výjezd. Ten hrotim silově na těžší převod pravou stopou. Zde bylo nejvíce fanoušků a že byli slyšet! Mírný stoupáček mě nějak vyšťavuje, ale po přejezdu „horizontu“ se to lepší. Opět jedu hranu do cílové rovinky. Bajk jede neskutečně hladce! Druhé kolo a necelých 40km/h valím opět ke sjezdu. Druhé kolo mám už luxusní náskok a mamka mi to dává najevo. Nenechávám nic náhodě a tak jedu ve sjezdech opět hranu. Stoupáček jedu již s přehledem a víceméně v klidu. Jirka mě upozorňuje, že mám jet fakt v klidu. Dávám na jeho radu a jen pro diváky (hehe :)) sprintuji do třetího kola. To už dávám v klidu. Jak sjezdy, tak i výjezdy. Cílovkou projíždím se zvednutýma rukama ale nikdo mě nehlásí… Slečny, která zapisovala projetá kola se táži, zda už mám odjeto a ona, že ano. Hm, OK.

 Čekám na Stýva, který ovšem přijíždí až jako 3. v pořadí. Prohazujeme krátkou řeč, s druhým si podáváme ruce a já razím vrátit číslo.

 Vyhlašování vítězů bylo zdlouhavé, protože kategorií opravdu mnoho (neříkám, že to je špatně, ba naopak). Hlavním aspektem k dlouhému vyhlašování bylo také to, že z úcty k závodníkům mimo bednu byli vyhlašování i tito bajkeři.  Hurá! Užívám si pohled z bedny.

 Následně jdeme fandit kategorii Masters, kde startoval jeden z mých budoucích týmových kolegů. Po dojetí do finiše zdravím Blackyho s Šárkou a se zlatou plackou na krku razíme se suprovou náladou domů!

  Na závěr bych asi napsal, že se mi závěr závodní sezony opravdu povedl podle mých představ! Vítězství, sluníčko, teplo, atmosféra! Prostě vše, co k závodům patří! Už nyní se těším na začátek sezony nové ;).

 

Zbraslavská 8sma - 10.10.10

 

Pozice > 1.

Čas > 00:11:21

Délka> 3,75

AVS > 21,2

MXS > 48,9

AV > 176

MX> 183

 

Web závodu: ZDE

Výsledky: ZDE

 

 

 

Fotky a videa budou přidány později.

Článek bez korektury

 

 

 

BlueBoard.cz

 

 

©Pajan

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA