Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mišmaš

20. 2. 2010

Mišmaš

 

Elox aneb tunning mi není souzen

Před časem jsem si chtěl udělat radost eloxováním brzdových pák, redukcí brzdových třmenů, matic rychloupínáků, patkou přehazovačky a víčkem pozitivní komory vidle. Eloxování jsem svěřil čakovické firmě Galvanika Fiala. Zde jsem se dozvěděl, že matice rychloupínáků (dále RU) nejsou hliníkové nýbrž ocelové. Dal jsem je tedy pozinkovat na černo.

 Eloxování těchto drobností mělo trvat asi deset dní. 15.2. jsem si teda přijel pro součástky. Už při hledání zakázky jsem byl nervózní, jak to vyšlo. Když mi to tamní pán přinesl, tak povídal „mnó vono to moc nevyšlo, ale líbí se mi to. Von to totiž není čistej hlinik takže se to moc nechytal… je v tom ještě křemík a nějaký příměsi“. Při rozbalení z papíru jsem se celkem lekl. Vše kromě patky na tmavě červenou – barva vůbec nepřipomínala elox oproti patce, která vyšla excelentně. Abych pravdu řekl, tak se mi to na první pohled líbilo, dokonce se mi to líbilo i na pohled druhý v autobuse :-). Při příchodů domů jsem se snažil rozleštit alespoň ty páky. Nepovedlo se!

 V tu chvíli se mi to přestalo líbit a mě jako krajní varianta na záchranu napadl červený metalický lak, který by ladil s červeným odstínem na kolech a vidli. Vydal jsem se do Globusu, kde jsem již dříve spreje kupoval. Při nastupování do autobusu v Letňanech jsem si uvědomil, že nemám matice RU a tím pádem jsem si je zapomněl v Galvanice. Nevystoupil jsem, ale pokračoval až do Čakovic  abych si RU vyzvedl. Otevírací doba končila v 16h a tak jsem byl nucen běžet. Do firmy jsem doběhl v 15:58 a zadýchán jsem řekl co sem zapomněl. Věta „mnó, my toho máme hodně, tak to ještě není“ ve mně probudila zlost. Po krátké konverzaci se však pán dozvěděl, že jezdím závodně a že potřebuji na trénink. Pozinkovali mi to tedy na počkání, za co jim tedy ještě jednou děkuji.

 Při cestě zpět jsem se stavil v Globusu a červený metalický lak neměli. Na jiné řešení nebyl čas, protože jsem z tr. plánu již zameškal moc. Večer však přišel Jirka (člen týmu – technické zázemí a podpora), který mi poskytl kvalitní lakování na černou hlubokou lesklou barvu. Musím mu ještě jednou poděkovat, protože to bylo a je velice pěkně udělané.

 Další den jsem chtěl součástky namontovat. Vše šlo podle plánu, až na nějaké nedostatky v ohledu na moje nemotorné ruce, které se občas dělají co chtějí :-). Největší problém mi dělalo usazení brzdových pák zpět do těla. Ve 23:20 se mi to povedlo, vycentroval jsem třmeny a šel spát.

 Druhý den jsem se těšil, že po asi 18-ti dnech vyjedu. Sníh kvalitně odtál a já agresivně jezdil po okolí. Po asi jednom kilometru jízdy včas začal pískat přední kotouč v rychlosti 4,5 až 13,8Km/h což mě nutilo jet rychleji. Cestu jsem končil jízdou metrem na Kobylisy a tam jsem také třmen sundal vycentroval a pokračoval dál bez pískání, které se ale opět vrátilo po kilometru jízdy. Po dojezdu domů jsem si s tím ještě chvíli hrál a zjistil sem, že jsem celou dobu jel s částečně zabržděnými brzdami, páč se pístky nějak nehýbaly, tak jak měli.

 V sobotu, tedy dnes jsem se pustil do opravy. Z moudrých rad z bike-forum.cz jsem se dozvěděl, že na nepohybující pístky vystačí silikonový olej. Po dlouhém rozhýbávání a opětovném zatlačování pístků byl úspěch nulový. Poslední rozhýbání mělo tragické následky jak pro brzdu, tak i pro mé nervy, z brzdy se totiž vylila DOTka. Teď už se zadní brzda ani nehnula. Nezbývá mi tedy nejspíš nic jiného, než je odvzdušnit a nalít novou DOTku. S tím mi pomůže kamarád z obchodu bikez.cz. Jestli to bude příčina těchto problémů se ukáže až po ukončení úkonu.

 Kromě ztracených asi tří nebo čtyř dalších důležitých tréninkových dní jsem ztratil i větší polovinu nervů a nadšení z tajícího všudypřítomného sněhu.

Dlouhodobé nedoplnění webu

Podnadpis vypovídá o všem. Nenapsání žádného článku po dobu asi jednoho týdne bylo zapříčiněno časovou zaneprázdněností zejména ve škole. Tohoto nedostatku jsem si vědom  a budu se mu co nejvíce vyvarovat. Doufám, že to nebude mít vliv na Váš zájem o tento web, kterému roste návštěvnost tak, že mě to ani ve snu nenapadlo.

 K webu bych dodal, že nyní bude pod každým článkem anketa, jak že se Vám vlastně článek líbí.

 

Počasí

K počasí bych dodal jedno – Hurá, taje to. Bohužel však nemůžu trénovat na kole, což může mít špatný vliv na konečnou formu.

 

Tréninkový plán

Tréninkový plán na měsíc únor, který obsahoval 400Km (300 objemy/100technika, silovka) cyklistické části atp. nesplním. Budu se to snažit dohnad až budu mít bicykl v pořádku a v březnovém tréninku.

 Dnešním dnem jsem dodělal tréninkový plán na měsíc březen, který z pochopitelných důvodů nezveřejním. V březnu už bych měl tréninkový plán splnit, né-li překročit.

 

Na závěr

Co říct na konec!? Asi to, že se budu snažit vyvarovat nepravidelnému doplňování webu a že se budu snažit splnit tréninkové plány, které mě čekají. Počasí začíná cyklistice přát (ťuk, ťuk, ťuk). Již brzy se můžete těšit  na  článek v sekci kuchařka.

 

 

©Pajan

 

BlueBoard.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

sezona na krku

(jirka, 23. 2. 2010 8:29)

Jak to čtu tak vidim jeden problém za druhým,na sezonu se připravuješ,na kole děláš a jsi v jednom kole!!Pozor nejtěžší je ustát tlak z takových třeba i drobných nepříjemností.A hlavně at se děje cokoliv nevzdávat se.Jsem rád že dokážeš zabojovat a jen tak něco tě nerozhodí.Sport a hlavně závodění je jen pro opravdové chlapy.Situace se střídá jak na houpačce .Má zkušenost ze závodů je taková, že vydrží jen Ti nejsilnější,kteří se spoléhají jen sami na sebe a na to co dokážou.Držim palce a těším se na první závod,po letošní zimě to bude hustý.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA