BTK EuroBike Praha

Lost in Prague

Dá se říci, že již tradiční záležitostí na úvod měsíce května je orientační závod na horských kolech Lost in Prague (dále jen „LiP“). Letos se jel již 5. ročník. Je to orienťák dvojic, které mají za úkol na území Prahy a okolí objet co nejvíce kontrol a tím získat co nejvíce bodů, vše se ale musí stihnou v daném časovém limitu, který je pro dva muže šest hodin a pro smíšenou či plně dámskou 6,5 hodiny.

 Loňský ročník jsem jel s kamarádem Viktorem Sochorem  (letos tomu nebylo jinak). Byl to náš vůbec první společný závod vůbec. LiP byl mezi orienťáky pro nás dva premiérou. Počasí se vloni povedlo na jedničku, ale náš výkon – nováčkovský výkon – byl směšný. Byli jsme sice nejmladším týmem, ale byli jsme také předposlední ve výsledkové listině.

 Naše poslání na letošní ročník bylo tedy jasné – dojet lépe a nezahanbit se. Dalším cílem bylo poražení týmu „Kurvy, chlast a chlebíčky“, ve kterém jel Štěpán Pícha (Stýv) a Martin Roith (Fidel). Náš tým se jmenoval „Chrt a pudl“, usoudili jsme, že název je výstižný :-D.

 Stýv s Fidelem startovali o 15 minut dříve. Já s Vikinem jsme měli start předepsán na 10:30h. Fidel ke všemu přijel pozdě, protože nakupoval v místním Kauflandu koblihy a s Vikinem jsme se mu od srdce smáli. Já s Vikinem jsem byl v klidu, v pohodě jsme si vzali mapu a alou na trávník naštudovat trasu a vybrat si kontroly. Rozhodli jsme se, že pojedeme nejdříve přes Vltavu směrem na Babu a Suchdol. Popisovat jak a kudy jsme jeli by bylo asi zbytečné a nudné. Kontrola za kontrolou, celkem nám to odsýpalo. Využili jsme po cestě i Klecánského přívozu, který nám ušetřil mraky času. Jízda podél Vltavy ubíhala jak po másle a čekal nás jen výjezd na Draháňskou vyhlídku, kde čekala Medunka se záludnou otázkou. Tato „živá kontrola“ byla příjemným zpestřením čtyř hodin v sedle. Odpověděli jsme vskutku rychle a už to valili přes Draháň k „toxickému“ jezírku, kde byl další úkol. Jel jsem na jistotu, tak nám to nezabralo tolik času – holt znalost místních terénů byla letos velkým plusem. Při příjezdu k Šlechtově restauraci, nás zaskočil meeting politické strany ODS (nejedná se o reklamu). Šikovné manévrování nás ale hbitě posouvalo vpřed přes masu lidí. Další kontrola a šup – pohled na hodiny značí, že máme přebytečnou hodinu a tak hledáme blízkou kontrolu. Obětní se stala kaplička Zlatka, která měla být někde nad Hanspaulkou. 40-ti minutové hledání nám pomohlo k nalezení dvou jiných kapliček, ale té pravé ne. Nicméně nás tlačil čas a tak jsme to kulili ke trojskému kanálu do hospody Loděnice, kde byl cíl. Točená Kofola přišla po šesti hodinách v sedle  vhod. Krátký odpočinek a vyhlašování výsledků patří ke každému zakončení závodu. Proběhla i tombola o věcné ceny. Cestou domů nás zastihl deštík, ale to už jsme byli blízko metra, tudíž nám to moc nevadilo.

 Na závěr bych rád celou akci zhodnotil. Pořadatelé jako obvykle odvedli kus DOBRÉ práce. Počasí bylo vyvedené a kontroly jak by smet. Na konec jsme skončili na 27. pozici, což nás velice těší. Byli jsme i, jak jsme si předsevzali, před Stývem s Fidelem a to rovnou o 5 míst. S Viktorem jsme byli a jsme spokojeni a už teď se těšíme na další ročník, který podle pořadatelů projde malou změnou, tak se necháme překvapit.

 Web závodu : ZDE

Řeč čísel:

Na trati: 5:54:19

Čas jízdy: 4:11:57

Najeto: 81,04Km

AVS: 19,2Km/h

Spáleno: 2569Kcal

AV ♥: 138

MX ♥: 198

Umístění: 27. v kategorii

Živá kontrola na Draháňské vyhlídce

Hledání v mapě bylo naší pravidelnou záležitostí

BlueBoard.cz