Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lišej? Silniční lišej!

1. 6. 2010

Lišej? Silniční lišej!

 

Při krásném silničním dopoledni mě probouzel překrásný zpěv všudypřítomného ptactva a už při rozkoukávání se z okna jsem přemýšlel kam mě ty nohy povezou. Nakonec jsem se u pozdní snídaně rozhodl pro Točnou. Měl se připojit i Stýv, který nové lávky ještě nejel a tak jsem mu chtěl vše ukázat. Výživný oběd mi doplnil energii ztracenou z předchozího dne a já celý natěšený vyjel na místo srazu bez bidonů. Když jsem na místo dorazil +- včas, tak jsem i tak zdržoval tím, že jsem se vracel pro pití. Krátké zdržení nám však elán neubralo a přes místní háje jsme statečně přejížděli. Sjezd z Čimického háje a přesun na botanický vršek také odsýpal a technická vložka nám mírně snížila tepy z nastoleného tempa. Teď už nás čekal jen sjezd po kořenech, dřevěných schodech a klasické hliněné cestě kolem potůčku nám nědělal i přes všudypřítomné bláto problém. Cestu mám totiž hodně dobře najetou a to i včetně úseku následujícího.

 Zatáčku projíždíme opatrně, protože pláště nám nějak nebrali bláto se štěrkem. Míjíme dva bajkery jedoucí opačným směrem. Tradičně pozdravíme a soustředíme se na cestu. Stýv jel netradičně první a já s dostatečným odstupem asi 10 – 15m se valil za ním. Tentokrát jsme  tomto úseku jeli pomaleji díky blátu a bajkerům. V tento den tedy jen něco kolem 35Km/h, prostě pohodička.

 V ulici, po pravé straně byla zaparkovaná auta – nic netradičního. Ovšem překvapením byl chlápek téměř uprostřed silnice – !SILNICE!. Chlápek nás viděl (koukal na nás jak na zjevení) a tak Stýv v očekávání uhnutí „borce“ ho minul tak cca o 5cm. Já to díky dostatečnému odstupu  viděl a tak jsem si najel větší oblouček abych ho objel. Pan Bezmozek však chtěl cyklistický skalp! Udělal proto úmyslný krok dozadu do mé trajektorie, kterou jsem už neměl šanci změnit. Rameno dalo rameno a už se letělo. Asi 2 – 3 metrový polet mě celkem zaskočil :-D. Stýv okamžitě začal brzdit a sledoval tak mojí letovou dráhu. Dopadl jsem na hrubý beton se štěrkem, pískem a co já vím co tam ještě bylo a jel jsem po levém boku ve směru k pravé straně ulice, kde byla lampa a zeď. Můj dojem byl, že jsem se zastavil o tu zeď, ale Stýv říkal, že o lampu, takže jsem se zastavil o lampu :-). Kdyby lampa byla o 10cm níže, tak mám po hlavě, kdybych neměl batoh, měl bych po zádech – naštěstí se v tuto chvíli nehrálo na kdyby!

 Zaostření na asfalt blízký mé hlavě mě probudilo a tak jsem se ihned posadil a následně jsem chtěl vstát, jenomže to nešlo. Naražená noha nechtěla poslouchat. V sedě jsem se teda otočil na Stýva, který koukal, jestli jsem v pohodě a pak teprve na pana Bezmozka. Teprve teď jsem si všiml jeho manželky, která stála ze zadu jejich auta a jejich dvou dětí, kteří stáli zpředu. Stáli mezi auty, tudíž byly neviditelní a naprosto chránení.

 Pan Bezmozek  měl rázem plnou pusu připomínek, cituji: „Ty vole, co tady jezdíš jako kretén? Mám tu děti ty debile!“, já jsem si v sedě s bolestmi v noze následně chvíli i v rameni přehrával co se vlastně stalo. Proběhl krátký dialog:

 

Já: „Cože?“

On: „Proč tady jezdíš padesát jako deil?“

Já: „Co to kecáš? Jel jsem 35 a nevíc jsi v silnici vole!“

On: „Mám tu děti!“

Já: „No a? Tady máš chodník, na silnici nemáš co dělat!“

Dál si to nepamatuji.

 

Dále snad něco pronesla i jeho manželka na způsob jestli jsem v pořádku a tak. Pan Bezmozek neměl ani jednu starost, jestli můžu chodit nebo ne. Naštěstí měl to rameno tak o 40cm výše, ž čehož jsem usoudil, že ho snad má vykloubené – dobře mu tak hehe -> ano jsem škodolibý.

 Můj pokus o postavení se na nohy byl úspěšný, sice jsem zprvu pajdal, ale stát jsem mohl. Stýv mi pomohl a bylo vše OK. Při nasedání na kolo jsem jen zahlídl zkrvavený loket a roztrhnuté kraťasy a bylo mi vše jasné.  Vůbec jsem se nezabýval panem Bezmozkem, nasedl jsem na kolo a sjel k Trojskému zámku, kde jsem chtěl zjistit škody jak na kole tak na mě. Kouknutí na nohu pod kraťasy mi naskytlo pěkný pohled na „koláč“. Celkem pěkný silniční lišej na levém boku a do krve sjetý levý loket se pěkně doplňovali.

 V rámci poslední záchrany pro dojetí na metro jsem na nohu nacpal vatičku z obvazu a tak i na loket. Jízda na metro odsýpala a stejně tak i domů z metra. Kolo jsem pěkně uložil a šel trpět do sprchy.

 

 

 

Loket

Obrazek

Loket

 

Obrazek

Bok

 

Obrazek

Noha

 

Obrazek

 

BlueBoard.cz ©Pájan

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář